<\/p>\n
Nev\u011bd\u011bla jsem, co si m\u00e1m myslet. Po zbytek sm\u011bny u\u017e z mal\u00e9ho skladu nevylezl. Sobotn\u00ed sm\u011bnu jsem m\u011bla pouze kr\u00e1tkou do t\u0159\u00ed odpoledne. Jenom p\u0159eci byl v\u00edkend a tr\u00e1vit ho na hlav\u00e1ku mi nep\u0159i\u0161lo \u00fapln\u011b spr\u00e1vn\u00fd, i kdy\u017e jsem to tam m\u011bla r\u00e1da. Hlavn\u011b doma n\u00e1s \u010dekala rodinn\u00e1 oslava, tak jsem ten \u010das str\u00e1vila s nimi.<\/p>\n
Poka\u017ed\u00e9 od 15:00 p\u0159ich\u00e1z\u00ed nov\u00e1 sm\u011bna, p\u0159ed\u00e1v\u00e1me si sektor ob\u010derstven\u00ed a vym\u011b\u0148ujeme si navz\u00e1jem informace o dne\u0161n\u00ed slu\u017eb\u011b. Pot\u00e9 hned odch\u00e1z\u00edm k registraci odevzdat vestu, Tereza si m\u011b od\u0161krt\u00e1v\u00e1 a j\u00e1 posp\u00edch\u00e1m na rychl\u00edk v 15:08 sm\u011br Sm\u00edchovsk\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed. Cestou potk\u00e1v\u00e1m maminky posed\u00e1vaj\u00edc\u00ed s d\u011btmi v \u00fatrob\u00e1ch chodeb n\u00e1dra\u017e\u00ed. V\u011bt\u0161inou se jedn\u00e1 o uprchl\u00edky \u017eij\u00edc\u00ed na n\u00e1dra\u017e\u00ed v\u00edce ne\u017e \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed. Mezit\u00edm, co u\u017e sed\u00edm ve vlaku mi p\u00ed\u0161e Petra ohledn\u011b dal\u0161\u00edch sm\u011bn. Domlouv\u00e1me se na \u00fater\u00fd od 18:00. J\u00e1 u\u017e teda m\u011bla zapsan\u00fd sm\u011bny na dva t\u00fddny dop\u0159edu.<\/p>\n
Po odpo\u010dinut\u00e9m v\u00edkendu nastupuji v 9:00 r\u00e1no na sm\u011bnu. V\u0161e za\u010d\u00edn\u00e1 klasick\u00fdm registra\u010dn\u00edm kole\u010dkem s Terezou, p\u0159ekvapila m\u011b novu informac\u00ed. Pr\u00fd dobrovoln\u00edk\u016fm doch\u00e1z\u00ed s\u00edly a maj\u00ed sv\u00e9 osobn\u00ed povinnosti, tak\u017ee n\u00e1dra\u017e\u00ed moment\u00e1ln\u011b trp\u00ed nedostatkem dobrovoln\u00edk\u016f. To jsem osobn\u011b poc\u00edtila kolem p\u016fl jeden\u00e1ct\u00e9 dopoledne, kdy\u017e za mnou p\u0159i\u0161la koordin\u00e1torka Hanka, jestli bych nemohla j\u00edt ukl\u00edzet nocleh\u00e1rnu ve vy\u0161\u0161\u00edm pat\u0159e. J\u00e1 nev\u011bd\u011bla, jak to tam vypad\u00e1, ale souhlasila jsem. Vzala jsem si v\u011bci a postupovala po schodech do nejvy\u0161\u0161\u00edch komnat Fantovy kav\u00e1rny. No prvn\u00ed, co vid\u00edm jsou dve\u0159e \u010cesk\u00fdch drah. Uvid\u00edme d\u00e1l. V \u00fazk\u00e9 chodb\u011b po m\u00e9 pravici se nach\u00e1zely velk\u00e9 haldy dek s prost\u011bradly. Vydala jsem se doleva, kde se nach\u00e1zela \u0161atna, kuchy\u0148ka a velk\u00fd zdoben\u00fd s\u00e1l. Ten d\u0159\u00edve fungoval jako divadlo. P\u0159ich\u00e1z\u00edm do s\u00e1lu, kde m\u011b v\u00edtaj\u00ed dal\u0161\u00ed dv\u011b dobrovolnice. P\u0159i\u010dem\u017e prvn\u00ed se zd\u011bs\u00edm l\u016f\u017eek, t\u011bch tam bylo kole sedmdes\u00e1ti. Pt\u00e1m se dobrovolnic, \u017ee jsem zde \u00fapln\u011b poprv\u00e9 a nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat. Jedna mi vysv\u011btluje…\u201e T\u00e1mhle si vezmi dezinfekci, ka\u017ed\u00e9 z l\u016f\u017eek vydezinfikuj a nat\u00e1hni nov\u00e9 igelitov\u00e9 prost\u011bradlo, pot\u00e9 na to d\u00e1\u0161 l\u00e1tkov\u00e9 a k tomu deku.“.. Nanosila jsem si deky z chodby, kter\u00e9 jsem hned ze za\u010d\u00e1tku potkala, jen\u017ee ka\u017ed\u00e1 deka m\u011bla kolem 5 kg. Jak byly t\u011b\u017ek\u00e9, tak j\u00e1 unesla maxim\u00e1ln\u011b t\u0159i. Kdy\u017e jsem si nanosila deky, p\u0159i\u0161la na \u0159adu l\u00e1tkov\u00e1 prost\u011bradla. Na\u0161t\u011bst\u00ed byly balen\u00e9 po deseti, ale v\u016fbec netu\u0161\u00edm , kde takov\u00fd skvost na\u0161li. Prost\u011bradla byla nov\u011b zabalena s cedulkou a rokem v\u00fdroby. Nejprve jsem si myslela, \u017ee \u0161patn\u011b vid\u00edm…. rok 1987. Co\u017ee je moment\u00e1ln\u011b za rok?!<\/p>\n
Vzala jsem dezinfekci, hadr a \u010distila jedno l\u016f\u017eko za druh\u00fdm. V tom kr\u00e1sn\u00e9m s\u00e1le bylo ned\u00fdchatelno, radi\u00e1tory jely na maximum. Ano byl duben a na Hlavn\u00edm n\u00e1dra\u017e\u00ed se st\u00e1le topilo. Otev\u0159ely se okna, aby se ud\u011blal pr\u016fvan. J\u00e1 po\u0159\u00e1d hl\u00eddala \u010das a cht\u011bla j\u00edt u\u017e dol\u016f, ale st\u00e1le p\u0159ede mnou byly nevy\u010di\u0161t\u011bn\u00e9 l\u016f\u017eka. Dneska m\u011b \u010dekaly je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed dv\u011b sm\u011bny v ob\u010derstven\u00ed do 18:00. P\u0159ed dvan\u00e1ctou kone\u010dn\u011b p\u0159ich\u00e1z\u00ed nov\u00e9 dobrovolnice do nocleh\u00e1rny a st\u0159\u00eddaj\u00ed n\u00e1s. Zni\u010den\u00e1 odch\u00e1z\u00edm po to\u010dit\u00e9m schodi\u0161ti dol\u016f a v ob\u010derstven\u00ed m\u011b \u010dekaj\u00ed dv\u011b dobrovolnice. Mezi nimi mal\u00e1 Slovenka, prvn\u00ed \u010d\u00edm m\u011b zaujala byla jej\u00ed v\u00fd\u0161ka. Mimochodem jmenuje Iveta, ale p\u0159edstavila se mi jako Ivetka. Ivetka, mal\u00e1, huben\u00e1, blon\u010fat\u00e1, ale kdy\u017e promluvila dok\u00e1zala b\u00fdt p\u0159\u00edsn\u00e1. Na venek v\u016fbec, tak nep\u016fsobila. Dok\u00e1zala se zapojit bez jak\u00e9hokoliv vysv\u011btlen\u00ed. J\u00e1 si j\u00ed nikdy nev\u0161imla, ale jako dobrovolnice u\u017e chodila del\u0161\u00ed dobu, jen ale do sektoru ubytov\u00e1n\u00ed. Dal\u0161\u00ed dobrovolnice se m\u011b pt\u00e1: ,,Ty jsi Ukrajinka nebo Ruska, \u017ee si s nimi dok\u00e1\u017ee\u0161 popov\u00eddat?“…. Odvrac\u00edm, \u017ee ne, jen jsem se u\u010dila ve \u0161kole. Nech\u00e1pav\u011b na m\u011b kouk\u00e1, kdo si v dne\u0161n\u00ed dob\u011b vyb\u00edr\u00e1 dobrovoln\u011b ru\u0161tinu. Ivetka mluvila tak\u00e9 rusky, tak\u017ee jsme se navz\u00e1jem dopl\u0148ovaly.<\/p>\n
Kolem \u010dtvrt\u00e9 hodiny odpoledne se st\u0159\u00eddaj\u00ed sm\u011bny hasi\u010d\u016f. Lehce jsem doufala, \u017ee by mohl p\u0159ij\u00edt. Nep\u0159i\u0161el. Od pra\u017esk\u00fdch hasi\u010d\u016f p\u0159i\u0161li dva, kter\u00fd jsem nikdy nevid\u011bla. Huben\u00fd pro\u0161ediv\u011bl\u00fd star\u0161\u00ed chlap, vstoupil do n\u00e1dra\u017en\u00ed \u010dek\u00e1rny s \u00fasm\u011bvem od ucha k uchu. Ruce v kapse, kr\u00e1\u010del pomalu, v\u0161echny si v hale d\u016fkladn\u011b prohl\u00e9dnul vykulen\u00fdmi o\u010di a vyst\u0159\u00eddal st\u00e1vaj\u00edc\u00ed sm\u011bnu. Byl nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00fd, kdy\u017e m\u011bl na sob\u011b oran\u017eovou vestu, velitel z\u00e1sahu. P\u0159i\u0161el do ob\u010derstven\u00ed, zkontroval situaci, ale st\u00e1le byl vysm\u00e1t\u00fd. S Ivetou jsme se na sebe nech\u00e1pav\u011b pod\u00edvaly, co to m\u011blo b\u00fdt.<\/p>\n
Ob\u010derstven\u00ed bylo neust\u00e1le v oble\u017een\u00ed d\u011bt\u00ed, kter\u00fd tr\u00e1vily \u010das v hale. V\u011bt\u0161inou se jednalo o zn\u00e1m\u00e9 firmy. Rodiny, kter\u00fd m\u011bly ma\u010farsk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed a nemohly dostat v\u00edzum strp\u011bn\u00ed. Pro d\u011bti tato situace byla n\u00e1ro\u010dn\u00e1, ze star\u00e9 \u010dek\u00e1rny si ud\u011blaly h\u0159i\u0161t\u011b. Jezdily na odstrkovadlech, kopaly si s m\u00ed\u010dem nebo chodily neust\u00e1le do ob\u010derstven\u00ed pro nov\u00fd, nov\u00fd kel\u00edmky s pit\u00edm, kter\u00e9 pot\u00e9 byly v\u017edy rozlit\u00e9 na zemi. Nakonec se stanovilo pravidlo, bez doprovodu rodi\u010d\u016f nic nevyd\u00e1vat. Ony dok\u00e1zaly p\u0159ij\u00edt i s rodi\u010di n\u011bkolikr\u00e1t po sob\u011b a jak moc slad\u00ed, tak cukr rychle ub\u00fdval. Odch\u00e1z\u00edm do skladu pro cukr, kde nar\u00e1\u017e\u00edm na star\u0161\u00edho pro\u0161ediv\u011bl\u00e9ho hasi\u010de. Ten mi s \u00fasm\u011bvem \u0159\u00edk\u00e1: ,,No Alexandro ned\u00e1m ti cukr, oni moc slad\u00ed.“ Nakonec dal, jen tro\u010dku do tal\u00ed\u0159ku. Kdy\u017e jsem se s t\u00edm vr\u00e1tila, holky nech\u00e1pav\u011b koukaly. Hned jsme se toho s Ivetkou ujaly a d\u00e1valy jim opravdu jen jednu l\u017ei\u010dku.<\/p>\n
J\u00e1 byla takov\u00e1, \u017ee jsem nedok\u00e1zala vydr\u017eet na jednom m\u00edst\u011b, pohybovala jsem se po cel\u00e9m n\u00e1dra\u017e\u00ed, ale prim\u00e1rn\u011b m\u00e9 m\u00edsto bylo v ob\u010derstven\u00ed. Oni vyu\u017e\u00edvali m\u00e9 ochoty. Jin\u00fd dobrovoln\u00edci, co m\u011bli na starosti pomoc uprchl\u00edk\u016fm se orientovat po n\u00e1dra\u017e\u00ed nebo jim vysv\u011btlit, kde se nach\u00e1z\u00ed humanit\u00e1rn\u00ed pomoc, moc sv\u00e9 \u00fakoly neplnily. Nechci kritizovat, ale cigaretov\u00e9ho \u010dasu m\u011bli str\u00e1ven\u00e9ho v\u00edce ne\u017e dobrovolni\u010den\u00ed.<\/p>\n
Bl\u00ed\u017eil se konec sm\u011bny, lou\u010d\u00edm se s Ivetkou a douf\u00e1m, \u017ee se je\u0161t\u011b uvid\u00edme. Dne\u0161ek byl velice n\u00e1ro\u010dn\u00fd, ale zp\u0159\u00edjemn\u011bn\u00fd skv\u011bl\u00fdmi dobrovolnicemi. Odch\u00e1z\u00edm od st\u00e1nku s registrac\u00ed a zastavuje m\u011b star\u0161\u00ed hasi\u010d, \u0159\u00edk\u00e1 mi: ,, Alexandro douf\u00e1m, \u017ee jim toho cukru moc ned\u00e1v\u00e1\u0161?“…odpov\u00edd\u00e1m: ,, J\u00e1 u\u017e jdu domu, je mi to jedno kolik dostanou cukru.“ Vych\u00e1z\u00edm z n\u00e1dra\u017e\u00ed prosklen\u00fdmi dve\u0159mi p\u0159\u00edmo na n\u00e1stupi\u0161t\u011b a odch\u00e1z\u00edm na vlak. Proch\u00e1z\u00edm kolem d\u011bt\u00ed, kter\u00fd si hraj\u00ed na eskal\u00e1toru, hned je ok\u0159ikuji, aby se vr\u00e1tily dovnit\u0159 za m\u00e1mou. Hr\u00e1t si na n\u00e1stupi\u0161ti nen\u00ed vhodn\u00e9 m\u00edsto pro d\u011bti. A d\u00e1l pokra\u010duji na sv\u016fj spoj. Ve vlaku, p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, co mi vlastn\u011b dobrovolni\u010den\u00ed v\u0161echno d\u00e1v\u00e1… P\u0159ijde mi, jak kdybych se znovu narodila a za\u010dala v\u011bci vn\u00edmat \u00fapln\u011b jinak. Nikdo m\u011b neznal, nepomlouval, brali m\u011b takovou jak\u00e1 jsem a hlavn\u011b byla to spole\u010dnost lid\u00ed, kte\u0159\u00ed celou situaci vn\u00edmali podobn\u011b.<\/p>\n
Z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed sm\u011bnu m\u00e1m s Petrou, se kterou se uvid\u00edm, a\u017e v pr\u016fb\u011bhu dne. J\u00e1 m\u00e1m samoz\u0159ejm\u011b sm\u011bnu od 12 do 18 hodin. S t\u00edm, \u017ee se ke m\u011b p\u0159id\u00e1 kolem t\u0159et\u00ed hodiny odpoledn\u00ed.<\/p>\n
Dnes jsem jela metrem, proch\u00e1z\u00edm Sherwoodem p\u0159ed n\u00e1dra\u017e\u00edm, kde na lavi\u010dk\u00e1ch m\u00edsto bezdomovc\u016f potk\u00e1v\u00e1m velmi po\u010detn\u00e9 rodiny ze Zakarpat\u00ed. V\u011bt\u0161ina tv\u00e1\u0159\u00ed mi byla velmi pov\u011bdom\u00e1. Z vestibulu vyj\u00ed\u017ed\u00edm eskal\u00e1torem k Fantov\u011b kav\u00e1rn\u011b a d\u00e1v\u00e1m se doprava. V chodb\u011b vedouc\u00ed do star\u00e9 \u010dek\u00e1rny vid\u00edm, jak rodiny maj\u00ed rozta\u017een\u00e9 deky a spolu se sv\u00fdmi zavazadly vegetuj\u00ed na zemi. Pro zm\u011bnu, ka\u017ed\u00fdm dnem je na n\u00e1dra\u017e\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det uprchl\u00edku \u017eij\u00edc\u00ed na hlav\u00e1ku. Klasicky sm\u011bna mi za\u010d\u00edn\u00e1 u\u017e na registraci u Terezy, kter\u00e1 m\u011b v\u00edt\u00e1 s \u00fasm\u011bvem, co\u017e dok\u00e1\u017ee p\u011bkn\u011b nakopnout. Odpoledn\u00ed sm\u011bna prob\u00edhala jako v\u017edy, jen j\u00eddla je ka\u017ed\u00fdm dnem m\u00e9n\u011b a m\u00e9n\u011b. Toasty se d\u00e1vaj\u00ed jen jednou denn\u011b, ale ti co bydl\u00ed na n\u00e1dra\u017e\u00ed toto pravidlo nech\u00e1pou. Supermarket je \u00fapln\u011b n\u011bkde jinde. Ve t\u0159i p\u0159ich\u00e1z\u00ed Petra, kone\u010dn\u011b n\u011bkdo s k\u00fdm jsem si tak\u00e9 rozum\u011bla. V n\u011bkter\u00fdch oblastech mi p\u0159i\u0161la dost hrrr, o tom jsem se p\u0159esv\u011bd\u010dila minule. J\u00e1 se modlila, a\u0165 nem\u00e1 dneska slu\u017ebu trpasli\u010d\u00ed hasi\u010d, to bych to na hlav\u00e1ku mohla rovnou zabalit a j\u00edt dom\u016f. Petra by se toho rychle chytla… Kouk\u00e1m na \u010das a bl\u00ed\u017e\u00ed se v\u00fdm\u011bna slu\u017eeb hasi\u010d\u016f. Dnes tu byl men\u0161\u00ed hasi\u010d p\u0159ezd\u00edvan\u00fd Kony v \u0161ed\u00e9m tri\u010dku, na m\u011b p\u016fsob\u00ed lehce zak\u0159iknut\u011b, jeliko\u017e sm\u00e1t jsem ho je\u0161t\u011b nevid\u011bla.<\/p>\n
P\u0159ich\u00e1z\u00ed \u010das st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed…Prosklen\u00fdmi dve\u0159mi z Magistr\u00e1ly, p\u0159ich\u00e1z\u00ed vysok\u00e1 osoba s nara\u017eenou k\u0161iltovkou. Je to on. St\u0159\u00edd\u00e1 se, se st\u00e1vaj\u00edc\u00edm hasi\u010dem Konym a p\u0159ed\u00e1vaj\u00ed si informace. Petra hned „Pana hasi\u010de“ zdrav\u00ed, nech\u00e1pav\u011b kouk\u00e1m. T\u00edm mi i doch\u00e1z\u00ed, jak se jmenuje. Za chvilku p\u0159ich\u00e1z\u00ed „Pan hasi\u010d“ za n\u00e1mi do ob\u010derstven\u00ed. Zdrav\u00edm, ale n\u011bjak nejist\u011b. Petra se hned pou\u0161t\u00ed do rozhovoru. Z prob\u00edhaj\u00edc\u00ed komunikace zji\u0161\u0165uji, \u017ee se u\u017e znaj\u00ed. Petra sr\u0161ela vt\u00edpe\u010dkami o rychlovarn\u00e9 konvici a o sv\u00e9 spolubydl\u00edc\u00ed, nem\u011bla jsem pon\u011bt\u00ed o \u010dem mluv\u00ed. Jen\u017ee bylo pot\u0159eba pracovat a ne se vykec\u00e1vat…..Haha, nebylo pot\u0159eba… J\u00e1 se jen moc nezapojovala do konverzace, kdy\u017e jsem po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bla o co jde.<\/p>\n
„Pan hasi\u010d“ se m\u011b pt\u00e1: ,,Co to, \u017ee mluv\u00ed\u0161 rusky?“ Odpov\u00edd\u00e1m: ,,Ve \u0161kole, bu\u010f byla na v\u00fdb\u011br n\u011bm\u010dina nebo ru\u0161tina, a j\u00e1 si vybrala ru\u0161tinu.“ Chv\u00edli ml\u010del a pot\u00e9 se m\u011b znova pt\u00e1: ,,No a co m\u00e1\u0161 vystudovan\u00fdho za \u0161kolu?“ Odvrac\u00edm: ,,\u017delezni\u010dn\u00ed.“ Podivn\u011b se pod\u00edval… To je poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se m\u011b n\u011bkdo zept\u00e1 na \u0161kolu. Nech\u00e1pou, jak holka m\u016f\u017ee m\u00edt vystudovanou dopravn\u00ed \u0161kolu. Petra si \u0161la zap\u00e1lit…<\/p>\n